Ačkoliv je nejmladším členem české výpravy v Turecku, mezi dospělými se na první pokus neztratil. Teprve patnáctiletý talent z Otrokovic Jaroslav Šmédek si na úvod tenisového turnaje v rámci letní deaflympiády v Samsunu nečekaně hladce poradil s nasazenou desítkou, Britem Fletcherem, kterého zdolal 6:0 a 6:2.

Jako první ovšem na antukový kurt nastoupil Šmédkův reprezentační kolega a partner do čtyřhry Vít Procházka. Premiéra na velké akci ho tížila (zápas začal dvojchybou při vlastním podání), stejně jako problémy s bolavým lýtkem, omezující jeho pohyb při snaze odvracet údery Rakušana Gravogla, turnajové jedenáctky, směřující do stran. A přes všechnu snahu odešel poražen, aniž získal jediný game.

„Nastoupil jsem do utkání s až příliš velkou nervozitou, a i s ohledem na zdravotní potíže jsem se nedokázal plně soustředit na svůj výkon,“ posteskl si Procházka.

Na kurtu číslo 2 tenisového klubu ze Samsunu se vzápětí odehrál souboj v zrcadlovém provedení. Zkušený soupeř z britských ostrovů šel na podání a v první hře udělal dokonce tři dvojchyby! Paradoxně po celý zápas mu scházela větší koncentrace, než jakou se prezentoval debutant na deaflympiádě Jaroslav Šmédek.

První hru vybojoval ostrovan až ve druhém setu, po předchozích osmi prohraných gamech. Český mladíček mu stejně nedal šanci. Přesná tvrdá podání a v samotném závěru i dva krásné loby přes Fletchera aplikujícího stereotypní styl, kdy po prvním úderu či podání okamžitě chodil na síť, zpečetily Šmédkův postup do druhého kola.

„I já byl na začátku utkání nervózní, ale když jsem viděl, že to půjde, nervozita opadla. On byl dobrý na síti, ale nechci ho urazit – já byl dneska lepší a prohazoval ho. Vycházel mi servis, myslím, že jsem měl čtyři esa. A to ho asi rozhodilo, protože byl potom trošku naštvaný, hrál agresivněji, což mne ale ještě více vyburcovalo. A když jsem mu na dal dva loby k zadní čáře za sebou, už se nijak nevztekal. Poprvé mi zatleskal, a po druhém jsme se tomu dokonce oba zasmáli,“ zhodnotil vítěznou premiéru na deaflympiádě Jaroslav Šmédek.

Zároveň si pochvaloval atmosféru na tribuně, kde mu mimo jiné fandily i české hráčky bowlingu. „Panovala tam neuvěřitelná atmosféra. Jsem rád, že jsem měl za zády spoustu fanoušků, opravdu mi to moc pomohlo a bylo to lepší, než kdybych tu hrál jen sám.“

O několik kilometrů vzdušnou čarou dál u pobřeží Černého moře právě v místě, kde v Samsunu vyrostly tři nové, na sebe napojené haly, včetně té pro bowling, rozložili pomyslný turnajový stan stolní tenisté. Ve skupině D nestačili na silné Rusko a jednoho z největších favoritů na medaili z Tchaj-wanu, čínskou Tchaj-pei. Lepší výchozí pozici do bojů o umístění na 9. až 12. místě však učinili dramatickým vítězstvím 3:2 nad Maďarskem, kde první dva body přidala největší opora a jasná česká jednička Michal Kratochvíl, ten třetí, rozhodující, zase vybojoval Roman Matouš, ačkoliv s Maďarem Szalaiem prohrával už 1:2 na sety.

„Byl to těžký soupeř. Jejich dvojka a trojka nehráli špatně, ačkoliv na Michala neměli, bez šancí byla proti němu i maďarská jednička. To Jarda Helus asi podlehl nervozitě a já zase moc nestačil na dvojku, na můj vkus byla příliš rychlá. A rozhodující zápas? Dlouho jsem nemohl chytit tempo, až ve čtvrtém setu jsem konečně získal ten správný lauf a za každou cenu jsem to chtěl za naši republiku u stolu oddřít. V žádném případě jsme nechtěli skončit ve skupině poslední. První zápas jsem ztratil za stavu 2:1 na sety, tak jsem si řekl, teď to ze stavu 1:2 naopak vyhraju, a podařilo se. Jsem spokojený,“ zrekapituloval naše první vítězství Roman Matouš.

David Soeldner, Samsun