Jeho příběh kopíruje mnohé další, které handicapovaní sportovci prožili. V šestnácti letech skočil do vody a dopadl tak nešťastně, že ochrnul a skončil na vozíku. Stejně jako mnozí další se ale ani on nevzdal a prostřednictvím (nejen) sportu se naučil mít ze života i tak radost. Dnes je Martin Zvolánek úspěšným reprezentantem v atletice a stolním tenise.

„Atletiku mám rád, můj kamarád Pišta Danko, několikanásobný paralympijský medailista, mi řekl, abych to zkusil, no a mně se nakonec podařilo vybojovat medaile na paralympiádě v Pekingu v hodu diskem,“ usmívá se Martin Zvolánek.

„Ale stolní tenis mám prostě radši, protože tam můžu hrát i proti zdravým sportovcům. Dostal jsem se k němu po úraze v rehabilitačním ústavu v Hrabyni,“ vzpomíná hráč, který je mimo jiné několikanásobným mistrem republiky, mistrem světa z Paříže a mistrem Evropy ze Stockholmu.

Nedávno slavil další úspěch na mistrovství Evropy ve slovinském Lašku, kde společně s Jiřím Suchánkem získali stříbro v soutěži týmů, když jejich vítěznou cestu turnajem zastavili až ve finále Slováci.

„Český stolní tenis má ve světě zvuk, a to díky Ivanu Karabcovi a Jirkovi Suchánkovi. Bohužel se stejně jako oni i já trochu obávám, co s českým stolním tenisem bude, až my nebudeme hrát. Mladí hráči tady zkrátka nejsou a navíc je těžké se prosadit ve světové konkurenci, když všichni zahraniční hráči jsou profesionálové, zatímco my musíme chodit do práce a sami si shánět sponzory, což se někdy podobá spíš žebrání,“ přemítá Zvolánek.

Paralympijskou premiéru zažil v Sydney 2000, tehdy jako stolní tenista – a hned si připsal medailové umístění. Dokonce dvě.

„Sydney pro mě byla nejkrásnější paralympiáda, vybojoval jsem bronz v singlu a taky stříbro v týmové soutěži. Navíc Austrálie je krásná země a byli tam samí přátelští lidé,“ vzpomíná rodák z Pardubic.

Na paralympijské hry se podíval ještě v roce 2008 do Pekingu, kde také získal bronz, ale jako atlet v hodu diskem kategorie F32/51 a navíc se představil také v soutěži hodu kuželkou.

Atletika a stolní tenis ale nejsou jediné zájmy, které vyplňují jeho čas. „Mám své koníčky, hlavně hokej a fotbal, ale taky se věnuji své rodině, zejména dceři Adélce, a mám rád přírodu a s chutí zajdu na dobrý koncert,“ říká Zvolánek.

Kromě zápasů proti handicapovaným hráčům absolvuje čas od času i ty proti zdravým protivníkům. „Hraju hlavně proti chodícím a zpravidla je porazím, myslím, že stolní tenis je jediný sport, kde vozíčkář může zvítězit nad zdravým sportovcem,“ usmívá se třiačtyřicetiletý český reprezentant, který sní o…

„… tom, že bych získal medaili na paralympiádě v Tokiu…,“ přeje si Martin Zvolánek.

Tereza Kubíčková