Ondřej Sedliský
 Tereza Diepoldová
 Máčala, Hetmer
 Šárka Musilová
 Tomáš Pazdera
 Jiří Ježek
 Kamil Vašíček
 Arnošt Petráček
 Jiří Suchánek
 Zdeněk Krupička
 Jiří Bouška
 Lenka Matoušková
 Jaroslav Šmédek
 Michal Vápenka
 Eva Datinská
 David Drahonínský
 Tereza Kmochová
 Marek Bartošek
 Ivan Karabec
 Tomáš Vaverka

Lidinský: Chci ukazovat ostatním, že to jde

15. 03. 2018

Přestože od sebe co se týče sportovních výsledků čekal na paralympiádě víc, je Miroslav Lidinský jednou z nejvýraznějších postav českého týmu v Koreji. Už proto, že je prvním novodobým českým válečným veteránem na Hrách. A taky proto, že spíš než o medaile mu jde o to, aby mohl ostatním ukázat, že v životě nic není nemožné. Že to jde.

Jeho příběh je ve jedním z těch mediálně známějších. Během nasazení v Afghánistánu mu při bojovém kontaktu utrhla protitanková střela RPG 7 levou nohu v kotníku, a jenom díky rychlému a špičkově provedenému lékařskému zákroku přežil. O dva roky později kvůli traumatickým komplikacím přišla podkolenní amputace. Místo rezignace a rýpání se v minulosti zvolil cestu aktivního života, ve kterém se věnuje hned několika sportům. Momentálně reprezentuje české barvy na paralympiádě v Pchjongčchangu v alpském lyžování.

„Co se týče mých lyžařských začátků, pod vedením prvního trenéra jsem se učil hlavně udržet rovnováhu a stabilitu a oblouky jsem jezdil až do protisvahu. Návyky, které mi zůstaly, byly hodně špatné pro to rychlé, dynamické lyžování, které je úplně o něčem jiném. Teď si nás vzala do parády Eva Jelínková, která se snaží odbourat spoustu neduhů, které máme pořád v sobě, a myslím, že za tu krátkou dobu, kterou spolupracujeme, jsme udělali pořádný skok dopředu. Neuměl jsem ani pořádný sjezdový postoj – a dneska jsem za něj dostal dokonce už i pár pochval,“ smál se po závodě v obřím slalomu Lidinský, který má za sebou i sjezd, Super-G a superkombinaci.

„Zatím se rozmýšlím, jestli pojedu i poslední disciplínu, slalom, protože je to opravdu krkolomný kopec a spousta favoritů si tady na něm v superkombinaci vylámala zuby. Pokud pojedu, tak to pro mě bude spíš zkušenost než snaha zajet nějaký výsledek,“ říká český sportovní obojživelník.

Jsme tu jediní amatéři

Čeští lyžaři zůstali zatím v každém závodě hodně daleko od medailových pozic, a ve slalomu se nedá očekávat nic jiného. Podle válečného veterána to má jednoznačnou příčinu.

„Tady se bohužel tragicky ukazuje rozdíl mezi těmi, kteří jsou reprezentanty na plné úvazky, a námi, amatéry. Paradoxně jsme tu jako jediný stát, v němž je to tak, že sportovci chodí do práce a pak si teprve jdou zalyžovat,“ upozorňuje Lidinský na rozdílné podmínky.

„Myslím, že naše působení tady je v tomto ohledu spíš signálem nebo motivací pro ostatní, aby český paralympijský tým byl silnější, měl větší základnu, aby se tady pracovalo s mládeží a dělaly se další věci. My jsme tady vlastně jen jako takové vlaštovky, které se sem tam vyskytnou, ale je potřeba ty zkušenosti předat dál a začít na tom tvrdě pracovat,“ myslí si.

Kromě lyžování se věnuje na vrcholové úrovni taky golfu, je dokonce prezidentem České golfové asociace hendikepovaných (CZDGA). A čerstvě koketuje i se sportovní střelbou.

„Zájmů mám opravdu hodně, lyžování samozřejmě zůstane někde na špici, ale racionálně musím přiznat, že srovnávat se s elitou, která se tu sešla a která by si v podání těch nejlepších nezadala ani se zdravými závodníky Světového poháru, je holý nesmysl. Budu samozřejmě rád, pokud zajedu nějaké dobré výsledky třeba na Evropském nebo Světovém poháru, ale pomýšlet na takhle vrcholné akce na nějaké super umístění, to by bylo bláznovství,“ dívá se na situaci realisticky český reprezentant, který zažívá svou paralympijskou premiéru.

„Nejvíc na mě zapůsobil asi zahajovací ceremoniál. Tak obrovské souznění lidí z celého světa a tak fantastická atmosféra podpořená tak hlubokým zážitkem z hudby, jak to bylo propojené, to je něco úžasného. To na mě udělalo opravdu dojem,“ neskrývá nadšení z práce organizátorů.

Adrenalin v nejvyšší možné míře

Od příletu do Koreje čekal jeho i jeho reprezentační kolegy tvrdý tréninkový dril, a tak ani neměl čas kromě návštěvy jednoho sledge hokejového utkání užít si jako divák i jiné sporty, v nichž se na paralympijských hrách soutěží.

„Blízko mám k biatlonu, kdysi hodně dávno jsem ho dokonce zkoušel, chtěl jsem se na něj jít i tady podívat, ale čekají nás tréninky, takže to asi nedám,“ posmutní Lidinský, který prý zažívá na sjezdovce podobný adrenalin, jako když byl ještě ve službě.

„Ve sportu se ale kromě rychlostních disciplín neriskuje tolik se zdravím, jako při službě vlasti nebo při službě v záchranných sborech. Ale adrenalin to je určitě i tady, protože postavit se na sjezdovku, kde jezdí super elita zdravých sjezdařů a jet v těch samých podmínkách jako oni, to je adrenalin na nejvyšší možné míře!“

Ani v Pchjongčchangu, ani nikde jinde se nepovažuje za favorita na velké úspěchy. Byť je vicemistrem Evropy a šestinásobným vítězem Evropského poháru handicapovaných golfistů a mistrem ČR v alpských disciplínách. Sbírat medaile není cíl, který by si vytyčil. Má úplně jiný.

„Možná trochu neskromně řeknu, že bych si přál, aby mě lidi vnímali jako někoho, kdo dává pro jiné vzor, kdo ukazuje ostatním, že to jde. Ale rozhodně ne jako nějakou celebritu nebo někoho, kdo má nějaké extra zásluhy – takových lidí jsou kolem nás statisíce a ani se o nich neví. Chtěl bych, aby mě brali jako kluka, který se naučil lyžovat na Staňkovské hrázi a dotáhl to třeba až sem na paralympiádu. A to je třeba výzva pro všechny ostatní – zkuste sportovat, přijďte mezi nás, sportů je mraky, určitě se v některém z nich najdete!“

Tereza Kubíčková

GENERÁLNÍ PARTNER GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER
EXKLUZIVNÍ DODAVATELÉ PARTNER ANKETY
NEJLEPŠÍ HANDICAPOVANÝ SPORTOVEC ROKU
PARTNEŘI
PARTNEŘI
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
ZA PODPORYDÁRCEMARKETINGOVÝ PARTNER