Český handicapovaný sportovec Jan Tománek obhájil o víkendu v Port Elizabeth titul mistra světa v závodě Ironman 70.3. S náročnou tratí, nepříznivými klimatickými podmínkami a soupeři bojoval více než pět a půl hodiny, ale cílovou pásku nakonec protnul jako první. „V posledních metrech závodu už jsem si jen vychutnával euforii,“ říká Jan Tománek.

Do Jižní Afriky jel s jasným cílem: obhajobou z loňského mistrovství. Podřídil tomu celou přípravu, do Afriky odlétal optimálně připravený, spokojený a odhodlaný. Dlouhý let zvládl v rámci možností také dobře, bohužel při transportu došlo k poškození běžecké formule.

„Bez specializovaného vybavení byla oprava nemožná a popravdě jsem měl v tu chvíli pocit, že moje africká mise skončila. Hned po příletu jsme kontaktovali několik dílen a servisů, a díky pomoci Ernsta Van Dyka, několikanásobného jihoafrického mistra světa, se podařilo formuli opravit, i když to bylo velmi složité. Testování dopadlo dobře a já mohl do závodu nastoupit. Ernstovi patří moje obrovské poděkování,“ vzkazuje český sportovec.

Hlavou o dno

Mistrovský závod 70.3 Ironman World Championship má striktní pravidla a velmi omezené kvalifikační možnosti pro start handicapovaných sportovců. Nominace je možná pouze ze tří akcí na světě vždy po jednom slotu a Tománkovými konkurenty měli být Američan Daniel Garcia a Čech Michal Šiška. Garcia svou účast odvolal a jeho slot byl využit pro domácího Pietera DuPreeze.

Závod odstartoval plaveckou částí s tříminutovým odstupem od profesionálů a Jan Tománek se krátce nato dostal do čela.

„Měl jsem sice trošku problém s orientací a proudy mě několikrát stáhly mimo optimální směr, něco jsem si zbytečně naplaval, ale čelní pozici jsem neztratil, i když Šiška se držel na dohled. Na konci plavecké části mě nepříjemně vzala vlna a doslova mě převálcovala. Otočil jsem se přes hlavu a dokonce škrtl o dno, což nebylo příjemné a už vůbec ne bezpečné. Plavecký čas 0:39:02 hodiny jen potvrzoval náročnost plavecké části, která měřila 1.9 km,“ popisuje Tománek první část závodu.

Poté přesedali závodníci na handbiky a čekalo je 90 kilometrů na členité a profilově náročné trati. Během úvodního stoupání si Tománek najel na soupeře několikaminutový náskok, který si udržoval v průběhu celé cyklistické části.

„Měl jsem náskok přibližně tří kilometrů, ale dál ho zvyšovat se mi již nedařilo. Profil trati vyhovoval, ale vadil mi velmi hrubý povrch silnic. Díky němu kola nemají takovou setrvačnost a hlavně vzhledem k pozici těla jdou veškeré vibrace a nárazy přes zádovou opěrku do krku a hlavy. Závěr byl už trošku monotónní. Hrubý asfalt, déšť a nárazový vítr se začaly zajídat. Cyklistiku jsem dokončil za 3:27:57 hodiny a několikaminutový náskok mi dodával klid pro závěrečný běh,“ líčil Jan Tománek.

Euforie v posledních metrech

Ten měřil přes 20 kilometrů, byl rozdělen do dvou okruhů a každé ze čtyř obrátek dominovala nepříjemná stoupání. Kromě toho celý den střídavě pršelo, což pro Tománka představovalo největší problém právě v závěrečné fázi.

„Na hnací obruče na běžecké formuli jsem aplikoval klistr pro dobrý grip, ale optimum to nebylo a místy jsem s technikou trošku bojoval. Svůj náskok jsem minutu po minutě navyšoval, ale neztrácel jsem koncentraci, protože i po odstranění poškození během letecké přepravy jsem se trošku obával dalších potíží. Rozhodně jsem se nechtěl druhého titulu vzdát, a proto jsem nepolevil až do samotného závěru,“ zmínil český reprezentant.

„Během posledních desítek metrů mě absolutně naplnila euforie. Už jsem nepochyboval, už jsem se nebál, jen jsem si vychutnával poslední okamžiky závodu. V cílové bráně jsem se zastavil s rukou vztyčenou nad hlavu a užíval si okamžik vítezství a obhajoby titulu Mistra Světa v 70.3 Ironmanu. Mistrovský závod jsem dokončil v celkovém čase 5:37:24 hodiny. Pomyslnou tečkou za celým šampionátem byl slavnostní ceremoniál a převzetí mistrovského dresu a ceny z rukou legend triatlonu Dava Scotta a Marka Allena,“ uzavřel Jan Tománek.