Stříbrná medaile ze štafety a dvě individuální umístění v první šestce, to je výsledek, na který dosáhli čeští reprezentanti v srpnu na mistrovství světa v trail-o (orientační závod). V lotyšském Daugavpils se na trati představili Jana Kosťová, Pavel Dudík a Bohuslav Hůlka, který startoval na divokou kartu. Do Lotyšska cestovali společně v nehandicapovanými českými reprezentanty.

„Váhal jsem, jestli mám o divokou kartu usilovat, protože jednak se poslední dobou věnuju víc stolnímu tenisu, a taky zdravotně to letos nebyla žádná sláva. Pochybnosti byly ještě umocněny tím, že nikdo netušil, co od Lotyšů čekat, jaké budou mapy, tratě nebo zázemí závodů. Nakonec jsem jel,“ popsal situaci před šampionátem Bohuslav Hůlka.

Zázemí a ubytování se nakonec ukázalo být na velmi slušné úrovni, pro startující ale bylo ještě mnohem podstatnější, že měli k dispozici dobré mapy, trať vedla zajímavými terény a stavba kontrol byla velmi pestrá. Plus, že výsledky byly k dispozici online už během závodů.

Před ostrým startem absolvovali čeští reprezentanti dva modelové závody a zkusili si i kvalifikační trať disciplíny TempO jako veřejný závod. Pak už přišlo první opravdové měření sil v závodě PreO 1: 28 kontrol, časový limit 150 minut, les, koberce.

„Klučík, který mi měl asistovat, měl na nohou žabky a vypadal tak na 12, zeptal jsem se radši, jestli je dost silný. Za chvíli mi přišel asistovat jiný – ten měl kroksy a bylo mu už 13!“ smál se při vzpomínce na první závod Bohuslav Hůlka. „Přesto to byl jeden z nejlepších asistentů, jaké jsem kdy měl. V závodě jsem udělal jednu chybu a byl na průběžném čtvrtém místě s malou ztrátou na první tři Skandinávce,“ říkal Hůlka. Jana Kosťová byla po prvním závodě pátá, Pavel Dudík sedmý.

PreO2 představoval větší polovinu závodu: 33 kontrol, časový limit 170 minut, vedro a velká část trati v otevřeném terénu.

„Od samotného začátku jsem cítil, že nejsem ve své kůži. Na časovce jsem se v mapě vůbec nenašel, zhruba každou pátou kontrolu jsem kazil, aniž bych o tom věděl. Přesto jsem překvapivě ztratil jen dvě místa v celkovém pořadí a skončil šestý, naopak na konečné čtvrté místo se posunula Jana Kosťová, a to je vynikající výsledek, pro mě dokonce můj zatím nejlepší,“ těšilo Hůlku.

České reprezentanty pak čekal ještě závod štafet. „Jako první vyrážel Pavel Dudík, který je zvyklý dělat taktická rozhodnutí a jako první měl vybírat vzdálenější kontroly. Já se měl pokusit to uprostřed moc nepokazit, a poslední šla jako nejlepší z nás Jana Kosťová,“ nastínil předštafetové plány Hůlka.

Dudík dorazil do cíle poměrně rychle, na trať se potom vydal právě Hůlka. Po jeho návratu to vypadalo na čtvrté… třetí… a dokonce druhé místo. Češi vytáhli triumf v podobě Jany Kosťové, která vyrazila na trať.

„Viděli jsme, jak mistr Evropy Pavel Šmatov z Ruska dělá dvě chyby, což byl v danou chvíli nejlepší výkon ze všech finalistů. Po něm přijela Jana. Byla o polovinu rychlejší, ale také udělala dvě chyby. Pak už stačilo, aby byl Ola Jansson ze Švédska buď pomalý, nebo se dvěma a více chybami, abychom byli mistry světa. Ale Ola s dosavadními 14 medailemi z MS a ME, z toho 6 zlatými, byl sice o něco pomalejší než Jana, ale pokazil jen jedenkrát a potvrdil pozici Švédů. Nicméně my jsme měli stříbro,“ radoval se Bohuslav Hůlka.

Zdroj: SKV Praha, Bohuslav Hůlka