V neděli 7. července absolvoval český triatlonista svůj jubilejní dvacátý závod v rámci podniku 70.3 Ironman. V kategorii tělesně handicapovaných zvítězil. V absolutním pořadí finišoval na 210. místě ze všech 1 300 dokončivších triatlonistů.

V místě závodu – v kanadském Huntsville – se Jan Tománek potýkal s překvapivě horkým počasím, které zásadně ovlivňovalo jeho týdenní tréninkovou přípravu. Večer před startem se však postupně ochladilo na ideální sportovní podmínky a český reprezentant si na náročnou trať Muskoka (19 km plavání – 90 km cyklistika – 21,1 km běh) věřil.

„Od startu do cíle se mi plavalo velmi dobře a pocitově jsem si myslel na rychlejší čas, než který v cíli po výlezu z vody ukázala časomíra, která se zastavila na hodnotě 41:05 minuty. V plavání zažívám v poslední době velký paradox. V bazénu se neustále zlepšuji, ale v otevřené vodě a zejména při plavání v neoprenu stagnuji,“ přibližuje dojmy z prvního úseku závodu rodák z Dobříše.

Cyklistická část se Tománkovi povedla na výbornou: „Přestože jsem měl trať poměrně dobře najetou, bylo pro mě velmi těžké předvídat průměrnou rychlost a čas, ale prozradím, že jsem byl v cíli hodně překvapen, jak jsem byl rychlý. Při vjezdu do depa jsem vypnul stopky a s úsměvem jsem koukal na dosažený čas 2:59:08 hodiny, na což jsem byl na této trati obzvláště pyšný.“

Závěrečný běh o délce 21,1 kilometrů byl pro všechny handicapované účastníky závodu velice náročný. Časté střídání jízdy po rovině a stoupání důsledně prověřilo technické možnosti běžeckých formulí: „Zhruba od poloviny jednoho úseku obtížného stoupání již nebylo možné jet přímo, a tak jsem šněroval kopec ze strany na stranu a omlouval se všem běžcům, kterým jsem se pletl pod nohy, ale nešlo to jinak. Na posledních 100 metrech jsem poprosil diváky o pomoc, respektive jištění, kdy šli těsně za mnou a v případě zvrácení formule dozadu by mě snad zachytli. Bylo to na hraně, ale dokázal jsem to!“

„Při průjezdu cílovou bránou jsem se kromě opojného pocitu z dokončení a celkové euforie ještě stačil podívat na časomíru a nevěřil jsem svým očím. Chtěl jsem jet pod šest hodin, ale na dosažený čas 5:15:39 jsem opravdu ani nepomýšlel,“ hodnotí závěr závodu Jan Tománek, který ve své kategorii tělesně handicapovaných zvítězil. Za cennější úspěch však považuje celkové 210. místo ze všech (1 300) zapojených sportovců.

Text: Martin Steinbach
Zdroj a foto: Jan Tománek