Předseda ČPV napsal koulařce Evě Kacanu
Není důvod k obavám
Začátkem prosince, se na mne jako na předsedu ČPV obrátila dopisem slečna Eva Kacanu, tělesně postižená koulařka z Olomouce a medailistka z paralympiády v Aténách s připomínkami k přestupu z ČSTPS do České Asociace tělesně handicapovaných sportovců.
Slečně Kacanu jsem odpověděl jak emailem, tak psaným dopisem, přestože by její připomínky měly směřovat spíše k vedení Asociace, a v dobré víře jsem nechal umístit jí adresovaný dopis na web ČPV, aby si jej měli možnost přečíst i další sportovci, kteří, na rozdíl od ní, své připomínky nebo výhrady nahlas nevyslovili. Slečna Kacanu se však proti zveřejnění jí adresovaného dopisu na webu ČPV v doslovném znění ohradila, takže došlo k nahrazení původního textu tímto novým článkem, v němž bych rád čtenáře seznámil s obsahem dopisu.
Napsal jsem slečně Kacanu, že z jejího dopisu nevyplývá, zda-li výhrady směrem k Asociaci již vznesla, či nikoliv. Dále jsem jí vysvětlil nynější situaci: V současné chvíli existují v ČR dva svazy, které se zabývají sportem tělesně postižených: ČSTPS, který na konci roku 2004 o své vůli vystoupil z ČPV, a ČATHS, která vznikla zejména proto, aby bylo tělesně handicapovaným sportovcům umožněno po vystoupení ČSTPS z ČPV zastřešení pod národním paralympijským výborem.
„To, co vnímáte jako diskriminační nebo Vás omezující, tedy požadavek Asociace na dokonání aktu přestupu, jímž je požadavek na ukončení členství v ČSTPS, není ani výmyslem ČPV nebo ČATHS, ale vyplývá ze zcela standardních a ve světě uznávaných a vyžadovaných principů a pravidel, jimiž se jak ČPV, tak Asociace řídí“, cituji ze svého dopisu slečně Kacanu.
Podotkl jsem také, že přesně o této záležitosti jsme na konci listopadu vedli rozhovor jak s vedením IWAS, tak s představiteli vedení IPC, přičemž na Jednotných pravidlech nebo na postupu ČPV a ČATHS nebylo shledáno nic diskriminačního nebo co by bylo v rozporu se zákonem či etikou.
V závěru dopisu jsem vyslovil domněnku, že stejně jako není důvod k obavám, že by slečně Kacanu ČATHS „kladlo další podmínky“, není ani důvod k obavám, že by se po přestupu do ČATHS nemohla účastnit akcí IWAS. Napsal jsem, že Asociace totiž nejenže nemá důvod a zájem na takovýchto omezeních, ale podnikla spolu s ČPV i konkrétní kroky k zabránění jakési „inverzní diskriminaci“ a můžeme s potěšením konstatovat, že exekutiva IWAS nám při rozhovorech v Soulu sdělila jednoznačný zájem na pokračování rozhovorů.
„Slečno Kacanu, pevně věřím, že jsem svou odpovědí rozptýlil Vaše pochyby“, napsal jsem na úplný konec mého dopisu a poblahopřál jsem slečně Kacanu k její formě a popřál do příštího roku nejen hodně štěstí a zdraví, ale také sportovních úspěchů.
|