|
Eugene Rubens-Alcais
|
|
Antoine Dresse
|
První sportovní akcí pro neslyšící, známé také jako "International Silent Games", se konaly v roce 1924. Duchovním otcem myšlenky uspořádat sportovní setkání neslyšících byli Eugène Rubens-Alcais (1884-1963) a jeho kolega Antoine Dresse (1902-1998).
Eugène Rubens-Alcais byl automechanikem a závodním cyklistou, který byl také znám pod přezdívkou "neslyšící Baron de Coubertin", duchovní otec novodobých Olympijských her. Jeho myšlenka uspořádání mezinárodních her pro neslyšící se "opírala" o vzor Olympijských her. Veřejnost seznámil s jeho ideou v časopise pro neslyšící "The Silent Sportsman". Velmi respektovaný a skromný muž, jenž žil v malém bytě s minimem nábytku věnoval veškerý svůj čas a úsilí neslyšícím lidem a neslyšícím sportovcům. Byl mužem číslo jedna ve výboru CISD (International Committee of Sports for the Deaf), který založil, od jeho vzniku až do roku 1953. Zemřel o deset let později.
Antoine Dresse přišel z rodiny bankéřů a průmyslníků z Liege v Belgii. Pokračoval v tradici své rodiny a stanul v čele brokerské firmy. Mimo to také běhal, hrál tenis a sdílel společnou myšlenku s Eugène Rubens-Alcais. Společně tito dva muži neúnavně pracovali na realizaci jejich snu. Antoine Dresse se stal prvním Generálním tajemníkem CISD. Tento post zastával 43 let až do jeho odchodu do důchodu v roce 1967. Téměř půl století byl také vůdčí osobností ve sportovním hnutí neslyšících v Belgii. Vyhrál bronzovou medaili v běhu na 400 metrů a celkem osm medailí v tenisu v letech 1928, 1931, 1935 a 1939.
The Silent Games byly prvními hrami určené pro skupinu lidí s postižením. Prvního klání her se zúčastnilo devět evropských zemí. Dnes tento počet převyšuje číslo 95 a přicházejí další. Mj. Mongolsko, Bangladéš, Kypr, Estonsko, Island. Zimní Deaflympijské hry se poprvé konaly v Seefeldu v Rakousku roku 1949. Účastnilo se jich 33 sportovců z 5 zemí.
|
Deaflympijské hry
Deaflympiády jsou vrcholnou soutěží pro špičkové neslyšící sportovce.
Deaflympiády (dříve Světové hry neslyšících) organizuje Mezinárodní deaflympijský výbor (dříve Mezinárodní výbor sluchově postižených sportovců - CISS).
Daeflympiády se konají samostatně, vždy následující rok po paralympijských hrách. Tyto dvě sportovní události probíhají odděleně, také proto, že na paralympijských hrách (vzhledem k velkému počtu zdravotních kategorií u jednotlivých postižení i sportovních soutěží) je organizační zátěž na horní hranici únosnosti, takže by prakticky nebylo možné organizačně zvládnout začlenění dalších sportovců a nakonec i dalších sportů.
Neslyšící sportovci soutěží všichni v jedné kategorii postižení, nejsou již dále členěni do zdravotních kategorií, jako je tomu u většiny ostatních typů postižení (mentálně postižení také soutěží v jedné zdravotní kategorii).
V roce 1924 se v Paříži konaly první letní Hry, první zimní pak v roce 1949 v Seefeldu.
Poprvé se reprezentační tým Československé republiky zúčastnil již v roce 1928 II. Letních světových her neslyšících v Amsterodamu, odkud si fotbalový tým přivezl také první medaili - stříbrnou.
V historii samostatné České republiky naši deaflympionici získali:
· 7 medailí na XVII. Letní deaflympiádě v Sofii 1993 (3-2-2)
· 2 medaile na XIV. Zimní deaflympiádě v Yllase/Rovaniemi 1995 (0-0-2)
· 4 medaile na XVIII. Letní deaflympiádě v Kodani 1997 (2-1-1)
· 4 medaile na XIV. Zimní deaflympiádě v Davosu 1999 (4-0-0)
· 9 medailí na XIX. Letní deaflympiádě v Římě 2001 (4-3-2)
· 4 medaile na XV. Zimní deaflympiádě v Sundsvallu 2003 (2-1-1)
· 6 medailí na XX. Letní deaflympiádě v Melbourne 2005 (3-1-2)
. 9 medailí na XVI. Zimní Deaflympijské hry v Salt Lake City 2007 (4-3-2)
· Nejúspěšnějším sportovcem - lépe řečeno sportovkyní - v historii České republiky na letních deaflympiádách je Margaréta Trnková-Hanne (4-0-0)
· Nejúspěšnější sportovkyní v historii České republiky na zimních paralympiádách je Petra Kurková s medailovým ziskem 6-1-1. Tato vynikající lyžařka je také nejlepší českou handicapovanou sportovkyní všech dob.
|
Přehled Deaflympijských her
|
|
Letní Deaflympijské hry
|
Zimní Deaflympijské hry
|
|
1924
|
Paříž, Francie
|
|
|
1928
|
Amsterdam, Nizozemí
|
|
|
1931
|
Norimberk, Německo
|
|
|
1935
|
Londýn, Velká Británie
|
|
|
1939
|
Stockholm, Švédsko
|
|
|
1949
|
Kodaň, Dánsko
|
Seefeld, Rakousko
|
|
1953
|
Brusel, Belgie
|
Oslo, Norsko
|
|
1955
|
|
Oberammergrau, Německo
|
|
1957
|
Milán, Itálie
|
|
|
1959
|
|
Montana, Švýcarsko
|
|
1961
|
Helsinky, Finsko
|
|
|
1963
|
|
Ĺre, Švédsko
|
|
1965
|
Washington DC, USA
|
|
|
1967
|
|
Berchtesgaden, Německo
|
|
1969
|
Bělehrad, Jugoslávie
|
|
|
1971
|
|
Adelboden, Švýcarsko
|
|
1973
|
Malmö, Švédsko
|
|
|
1975
|
|
Lake Placid, USA
|
|
1977
|
Bukurešť, Rumunsko
|
|
|
1979
|
|
Meribel, Francie
|
|
1981
|
Kolín, Německo
|
|
|
1983
|
|
Madonna di Campiglio, Itálie
|
|
1985
|
Los Angeles, USA
|
|
|
1987
|
|
Oslo, Norsko
|
|
1989
|
Christchurch, Nový Zéland
|
|
|
1991
|
|
Banff, Kanada
|
|
1993
|
Sofia, Bulharsko
|
|
|
1995
|
|
Ylläs, Finsko
|
|
1997
|
Kodaň, Dánsko
|
|
|
1999
|
|
Davos, Švýcarsko
|
|
2001
|
Řím, Itálie
|
|
|
2003
|
|
Sundsvall, Švédsko
|
|
2005
|
Melbourne, Austrálie
|
|
|
2007
|
|
Salt Lake City, USA
|
|
2009
|
Tchajwan, Čína
|
|
|
2011
|
|
Vysoké Tatry, Slovensko
|
|
2013
|
Atény, Řecko
|
|
|