Přihlásit
Hledání:
Logo ČPV
Pruhy

Novinka


Legendy neuspěly, ale možná ještě neskončí (12.9.2009)

    Nejen před čtyřmi lety v australském Melbourne byly pilířem výpravy sluchově handicapovaných sportovců z České republiky. Doma mají pestrou sbírku medailí. A některý z cenných kovů, který se rozdával v jejich tradičních disciplínách, si jistě chtěly přivézt i z deaflympijských her na Tchaj-wanu. Jenže čas nelze zastavit. A tak se třiačtyřicetiletá Pavlína Maléřová, a o deset let mladší Margaréta Hanne-Trnková, vrátí z Asie s prázdnou. Na Taipei Stadium neuspěly v hodu kladivem, ani v běhu na 200 metrů.

    V obří ochranné síti, ukrývající diskaře či kladivářky, absolvovala v pátek odpoledne marný boj Pavlína Maléřová, která si na předchozích dvou deaflympiádách vždy vyházela stříbro. Ale letos by na medaili nestačil ani nový osobní rekord, přitom ten dosavadní, starý přes sedm let, činí něco přes 45 metrů. „V Austrálii jsem hodila 40,24 a na vítězku, Britku Davisonovou, ztratila metr a 36 centimetrů. Takové výkony v Taipei neměly šanci. Moje výkonnostní křivka jde bohužel dolů. Jak o tom přemýšlím, co rok, to zhruba metr dolů. A pokud to tak půjde dál, je opravdu nejvyšší čas skončit. Jestliže propad zastavím, ještě mám možnost a snad i chuť závodit, třeba na evropské úrovni. Stejně budu sportovat jinak. Třeba u nás v Krnově, kde chytám za fotbalové mužstvo. A pak při bowlingu, jemuž jsem se začala víc věnovat. Kdo ví, třeba se na deaflympiádu za čtyři roky podívám. Ale právě v rámci bowlingu. Koule jako koule, letos atletická, příště bowlingová,“ pokusila se o žert jinak smutná Pavlína Maléřová.

    A jaký byl průběh soutěže? Absolvovalo ji pouze sedm žen. Přesto Maléřová kolegům z reprezentačního týmu už ráno na hotelu správně prorokovala, že to bude ona, kdo skončí poslední. První pokus – přešlap. Druhý – kladivo se zastavilo o ochrannou síť. Až třetí prošlo z klece ven. Z pohledu naší atletky byl nejpovedenějším ale až pokus následující, který doplachtil do vzdálenosti 37,50. Příliš málo na současnou konkurenci. Vždyť hned v první sérii vytvořila Ukrajinka Filimoškinová nový rekord deaflympiády. Favorizovaná Norka Raadová, zlatá z hodu diskem, okamžitě kontrovala, a vylepšila ho ještě dvakrát, až na 60,27, což je pouhých 20 centimetrů pod hranící jejího vlastního světového rekordu. Předchozí deaflympijské maximum Američanky Lightfootové, datující se do Říma 2001, překonaly na Tchaj-wanu čtyři kladivářky. A dvě následující za ním zaostaly jen o dva resp. dva a půl metru! Když soutěž skončila, Pavlína Maléřová se přátelsky objala se všemi soupeřkami. Na této úrovni se už spolu asi nesejdou.  

    Zhruba o půl hodiny později se rozehrál další smutný příběh. Margaréta Hanne-Trnková, rodačka z Trenčína, která v listopadu oslaví 33. narozeniny, se sice na atletickém oválu představila už dopoledne v kvalifikaci, a ze svého rozběhu na 200 metrů postoupila časem 27,11 jako druhá. Celkově však až desátým nejlepším časem, a to nevěstilo nic dobrého. V semifinále dostala šestou dráhu a start se podařil. Ale na konci zatáčky, v momentě, kdy se handicapy srovnávají, začala zaostávat. Decimetr za decimetrem. Cílovou čáru proběhla jako pátá a do sobotního finále nepostoupila. Zdá se, že i v jejím případě končí jedna úspěšná epocha.

    Na deaflympiádách v Římě a Melbourne neměla ve sprintech konkurenci. V bězích na 100 a 200 metrů vybojovala kompletní sbírku čtyř zlatých medailí. A dodnes je mezi neslyšícími na dvoustovce držitelkou světového rekordu časem 24,43. Od jeho vytvoření však uběhlo dlouhých osm let. A teď bude s atletikou konec? „Podívejte se na Estonku Anu Opikovou, která je ještě o rok starší než já. Má tři děti a přitom ze všech semifinalistek běžela nejrychleji. Její kariéra měla několik etap. Závodila, pak nastoupila na mateřskou, od tréninku a závodních stereotypů si odpočinula, vrátila se zpátky svěží, ale já? Závodně běhám sedmnáct let, a už se cítím opotřebovaná. Jsem provdaná, ale zatím jsme s manželem přírůstek do rodiny odkládali. Přednost měla vždy atletika. Jenže i já už bych ráda měla dítě, a tak je možné, že s vrcholovým sportem po Tchaj-wanu opravdu skončím,“ zamýšlela se nad budoucností krátce po závodě, v němž se prezentovala časem 26,68 sekundy. Na postup do finále potřebovala běžet o 25 setin sekundy rychleji, a tak ve výsledkových listinách bude zapsána jako devátá…

    Na rozdíl od naší běžkyně kráčí dál, i za snem o zlatém hattricku, suverénní vítězka stovky, Kubánka Suslaidy Girat-Rivero. Skutečná „laidy“ – čili první dáma – atletiky na Taipei Stadium. Krátce před semifinálovou povinností totiž stačila vyhrát i skok do dálky, v novém světovém rekordu pro neslyšící ženy – 613 centimetrů!

    Důvod k radosti ovšem neměl ani náš třetí atlet v akci, Tomáš Pazdera. V hodu diskem jako jediný z mužů, co se probojovali až do užšího finále, nepokořil hranici 40 metrů. Zaostal za ní 16 centimetrů. Skončil osmý, když nezopakoval ani nevylepšil hod, jímž se do boje o medaile o dva dny dříve kvalifikoval (40,10).

    Hluboko v poli poražených skončilo i trio českých mužů, soutěžící na 21. letní deaflympiádě v Taipei v bowlingu. Jan Zeman, Jaromír Vohryzka a Jan Sůva nasbírali po 984, 950 a 877 bodech, dohromady 2811, což jim stačilo jen na 29. místo mezi 41 přihlášenými trojicemi, se ztrátou 674 bodů na vítěznou sestavu Korejců.

Výsledky

Muži – hod diskem:
1.Oleg Bilokon (Ukrajina) 53,11
2.Vladimír Pupena (Ukrajina) 47,19
3.Onyemachi Davis (USA) 47,14
8.Tomáš Pazdera (ČR) 39,84

 Ženy – hod kladivem:
1.Trude Raad (Norsko) 60,27
2.Rymma Filimoškinová (Ukrajina) 55,14
3.Joanne Elizabeth Davison (Velká Británie) 47,06
7.Pavlína Maléřová (ČR) 37,50

Bowling (muži – trojice):

1.Korea 3485
2.Tchaj-wan 3483
3.Švédsko 3290
29. ČR (Jan Zeman, Jaromír Vohryzka, Jan Sůva) 2811

   David Soeldner (ČPV) / Taipei

Fotografie Martina Malého

 


WEBCOM AXPERIENCE a.s. © 2009   webmaster:   webmaster@paralympic.cz  aktualizace: 7.9.2010  Design by upsala