Nejen pro muže, ale i pro ženy ideální sport. Parahokej nedělá rozdíly ve hře, v kabině, ale ani na turnajích. Ženy dokonce hrají s muži ve stejných reprezentačních týmech na mezinárodní úrovni. A právě dívky mají také stále větší zájem vyzkoušet si parahokej na rozvojových kempech, které od roku 2019 pořádá Český para hokej. Další zastávkou byla Moutnice.

Na ledě Sportovního centra Moutnice se pod dohledem trenérů Jakuba Novotného a Michala Kuchaře, ale i reprezentačních útočníků Zdeňka Hábla a Davida Paláta proháněly čtyři dívky a pět chlapců. Někteří si parahokejovou sledge teprve museli okoukat, někteří na ledě už pilovali nabyté zkušenosti. „Je skvělé, že díky putovní tour rozvojových kempů můžeme parahokej představit po celé republice, třeba i blíže novým zájemcům, kteří to mají daleko i do paraligových klubů,“ řekla vedoucí projektu Rozvojových kempů parahokeje Eva Dawson.

Zároveň ale dodala, že parahokej je natolik oblíbený, že někteří pravidelně na kempy dojíždějí. „Je vlastně jedno, jestli je náš kemp v Kladně, Liberci nebo Třinci, jsou už děti, které jsou pravidelnými účastníky, protože jen tady mohou pilovat své dovednosti pod dohledem reprezentačních koučů a hráčů,“ dodala Eva Dawson. 

Ženský tým? I to je možné!

Vůbec poprvé si parahokejovou sledge vyzkoušela taky šestnáctiletá Tereza Šustalová. „Upřímně, měla jsem z toho fakt strach, že se rozsekám nebo něco rozbiju, ale trenér Michal mi řekl, že se to rozbít nedá,“ popisovala své první dojmy Tereza Šustalová. „Hned, co jsem vlezla do sledge a na led a rozjela jsem se, tak jsem křičela juchu, jedu, měla jsem naprosto úžasný pocit,“ dodala k euforii Tereza. Další šikovné rady ji navíc předala zkušenější Kristýna Židlická. „Je to fajn, že nás holek je čím dál více, je to takové zpestření v té kabině. Třeba za chvilku uděláme i vlastní ženský tým, kdo ví,“ dodala s úsměvem k rozrůstajícímu se počtu parahokejistek na kempu Kristýna Židlická.

V rámci české ligy ale zatím hrají v tuzemských týmech jen dvě ženy, právě Kristýna Židlická za Flamingos Ostrava a Anna Špringlová za pražskou Spartu. I toto číslo by ale ráda změnila začínající Tereza Šustalová. „Zatím jsem se chodila dívat jen na Zlín, ale rozhodně se těším na další kempy a bylo fajn, že byl s námi v Moutnici taky Zdeněk Hábl, už jsme se propojili a rozhodně chci s parahokejem dál pokračovat,“ uzavřela začínající parahokejistka Tereza.

Rozvojové kempy parahokeje putují po extraligových městech. Nováčci tak mohli trénovat třeba na ledě Kladna, Liberce, Sparty, Vítkovic a Třince. Někteří z nováčků se ale už zapojili také do olomouckého mezinárodního turnaje, když reprezentovali Česko v rámci historicky prvního startu juniorského parahokejového týmu.

Text: Zuzana Martinčík Glacová
Foto: David Handl

Reprezentační výprava českých hráčů a hráček paralympijského sportu boccia vyrazila v první polovině dubna na světový turnaj Challenger do Chorvatska. Mezi jednotlivci kategorie BC2 se podařilo triumfovat Janu Hatákovi. Další cenné kovy přidali Peška s Čermákovou – a to jak mezi jednotlivci, tak poté společně v páru.

V rámci turnaje jednotlivců World Challengeru v Záhřebu se z českých hráčů a hráček nejvíce vedlo Janu Hatákovi (BC2), který po hladkém postupu ze základní skupiny postupně zvítězil ve čtvrtfinále, semifinále, a přemožitele nenašel ani v souboji o zlato. Slováka Mezíka porazil 3:2 v rozstřelu a mohl se tak radovat ze zisku zlaté medaile.

Také Marcele Čermákové (BC3) se podařilo vybojovat účast ve finále. V něm sice nestačila na soupeřku z Portugalska, ale zisk stříbra je rovněž výborným úspěchem. A na třetí příčce skončil Adam Peška (BC3), který prohrál až v semifinále a v následujícím duelu o bronz triumfoval nad Ferreirou z Portugalska těsně 3:2.

Do turnaje jednotlivců nastoupili také Kateřina Cuřínová (BC1) a Roman Sajdak (BC1), kterým se však nepovedlo postoupit ze základní skupiny. Josef Žabka hrál ve stejné kategorii jako Jan Haták, ale vypadl už ve čtvrtfinále.  

Druhá polovina celého turnaje chorvatského World Boccia Challenger patřila již tradičně soutěži párů a týmu. V kategorii BC3 to nakonec “cinklo“ duu Peška-Čermáková, které vybojovalo bronzovou medaili. V zápase o třetí místo si Češi poradili se Španěly vysoko 6:0. 

Těsně pod stupni vítězů na čtvrté příčce skončil tým BC1-2 ve složení Barbora Skopalová, Jan Haták a Josef Žabka. Tým obsadil první místo v základní skupině, bohužel v semifinále nestačil na Nizozemsko a poté ani v souboji o třetí místo na celek Velké Británie.

Text: Martin Steinbach
Foto: Česká federace boccii

PARA SWIM CUP PRAGUE 2024 je prestižní paraplaveckou událostí, která nese dlouhou tradici od roku 1992. Jedná se o druhé kolo série Českého poháru, které se koná již sobotu 13. dubna 2024 v pražském Aquacentru Šutka. Celkový počet přihlášených plavců činí 158, kteří zastupují 21 klubů.

Letos se zúčastní plavci a plavkyně z pěti zemí, a to z Česka, Slovenska, Rumunska, Srbska a Spojených Arabských Emirátů.

Harmonogram akce:

10:45 slavnostní zahájení, nástup rozhodčích, úvodní slova, představení týmů
11:00 začátek I. závodního bloku
14:00-15:00 přestávka
15:00 – začátek II. závodního bloku

Po skončení závodů cca 17:15 – 18:00 – vyhlášení celkového pořadí dvojboje (součet dvou bodově nejlepších výkonů) ve věkových kategoriích nejmladší žáci do 10 let, žáci 11 až 14 let, junioři 15 až 18 let, Open muži a Open ženy (bez rozdílu věku) a Masters nad 40 let.

Medaile předávají čtyřnásobný paralympijský vítěz a Otec zakladatel paraplavby Martin Kovář, paralympijský vítěz a dvorní lékař paraplavby Lukáš Pollert a Ondřej Gemov, český rekordman na 200m motýl a 400m kraul trénující ve Victoria VSC na drahách vedle strahovských paraplavců.

Na startu téměř kompletní paralympijský tým v čele s Parasportovcem roku, mistrem světa na 400m kraul Davidem Kratochvílem, medailisty z MS 2023Agátou Koupilovou a Arnoštem Petráčkem, finalisty MS Vendulou Duškovou a Jonášem Kešnarem.

Nejmladší plavkyní je i nejmladší plavci projektu Paralympijské naděje. Nejmladší plavkyní bude čtyřletá pražská Michelle Těšíková, nejzralejším plavcem pak brněnský Miroslav Karfus, ročník narození 1955. Favoritem kategorie Masters nad 40 let je bývalý československý reprezentant z 80. let Míroslav Smčka, dnes nevidomý český reprezentant v paraplavání, který bude s ročníkem 1963 druhým nejstarším plavcem závodu.

Závod má status Approved by World Para Swimming a lze na něm plnit limity na letní paralympijské hr v Paříži. Na pořadu je kompletní paralympijský program 12 disciplín včetně štafet a vloženého závodu.

Vstup na tribunu je pro diváky volný.

Zdroj a foto: Tisková zpráva, PARA PLAVÁNÍ PRAHA z.s.

Loni v létě se coby teenager stal mistrem světa v závodě na 400 metrů volným způsobem. Teď se David Kratochvíl dočkal sladké odměny. Paraplavec se zrakovým handicapem kraloval galavečeru Ceny Českého paralympijského výboru a po zásluze se premiérově stal parasportovcem roku 2023.

Mladík z Tachovska si životní zlato vyplaval na MS v Manchesteru až v posledních metrech. „Nevěděl jsem, jak jsem dopadl. Až taťka mi řekl výsledek. Nadšením jsem křičel přes celý bazén,“ popisoval Kratochvíl svůj úspěch. Talentovaný plavec se tak rázem stal žhavým želízkem v ohni i pro další mezinárodní akce, cenné kovy může přidat už na dubnovém ME na Madeiře a hlavně na samotné paralympiádě v Paříži.

„Když jsme na vyhlášení jeli, čekal jsem třeba tak sedmé místo, tohle vůbec ne. Je to neuvěřitelné, opravdu jsem to vůbec nečekal, děkuju moc všem,“ zářil Kratochvíl. 

Kratochvíla na stupních vítězů doprovodila stříbrná tricyklistka Pavlína Vejvodová (dvě zlaté medile na MS, zlato na ME) a bronzový lukostřelec David Drahonínský (na MS bronz v jednotlivcích a zlato v týmech). Vyhlašovanou elitní sedmičku pak doplnila plavkyně Agáta Koupilová, atlet Aleš Kisý, lukostřelkyně Šárka Pultar Musilová a loňský vítěz ankety plavec Arnošt Petráček.

Na galavečeru, který hostil pražský Clarion Congress Hotel, se vyhlašovaly také doprovodné kategorie. Kolektivem roku se stal český parahokejový tým, ten loni na MS v Kanadě vybojoval historickou bronzovou medaili. 

Objevem roku se stal tricyklista Jindřich Mašín (bronzový na ME), ceny za mimořádný výkon se dočkali Karolína Anna Möckl Dvořáčková a Jan Kohout (paradance). Za přínos parasportu byl oceněný Roman Herink, otec českého parahokeje.

O tři členy se rozrostla Síň slávy, zařazení mezi legendy se dočkali Martin Kovář (čtyřnásobný paralympijský šampion, mistr světa a bývalý světový rekordman v paraplavání), Roman Gronský (dvojnásobný paralympijský šampion z Arnhemu 1980 v paraplavání a dlouholetý funkcionář) a Kateřina Šromová, rozená Teplá (pětinásobná paralympijská šampionka v lyžování).

CENY ČESKÉHO PARALYMPIJSKÉHO VÝBORU 2023

TOP 7
1. místo: David Kratochvíl, plavání
2. místo: Pavlína Vejvodová, cyklistika
3. místo: David Drahonínský, lukostřelba
4. místo: Agáta Koupilová, plavání
5. místo: Aleš Kisý, atletika
6. místo: Šárka Pultar Musilová, lukostřelba 
7. místo: Arnošt Petráček, plavání

KOLEKTIV ROKU
Český parahokejový tým

MIMOŘÁDNÝ PARASPORTOVNÍ VÝKON
Karolína Anna Möckl Dvořáčková a Jan Kohout (paradance) 

OBJEV ROKU
Jindřich Mašín (cyklistika) 

PŘÍNOS PARASPORTU
Roman Herink, zakladatel parahokeje (sledge hokeje) v ČR

SÍŇ SLÁVY
Martin Kovář
Roman Gronský
Kateřina Šromová

Text: Tadeáš Mahel
Foto: Jan Malý

Když loni na mistrovství světa opanoval závod na 400 metrů volně, radostí křičel na celý manchesterský bazén. Teď se nevidomý plavec David Kratochvíl za šokující zlato dočkal sladké odměny. V pražském Clarion Congress Hotelu byl vyhlášený parasportovcem roku 2023, což totálně zaskočilo i jeho rodiče.

„Já vůbec nevím, co mám říct, jsme všichni v šoku,“ přiznala Davidova maminka Stanislava a přitom sváděla nerovný boj s dojetím. Šestnáctiletý vítěz Cen Českého paralympijského výboru se zatím smál od ucha k uchu, ani on nevěřil, co se mu právě povedlo.

Davide, v pouhých 16 letech jsi nejlepším parasportovcem Česka za rok 2023. Co na to říkáš?

„Je to neuvěřitelný pocit! Já to vůbec nečekal, myslel jsem si, že budu tak sedmý, nebo že mě nevyhlásí vůbec, ale že budu první? To je šílené!“

Ani ve skrytu duše nebyly ambice aspoň na stupně vítězů?

„Fakt ne, vůbec. Já dobře věděl, kolik tu je úspěšných paralympioniků, konkurence byla opravdu velká. Vyhrát úplně bez problémů mohl lukostřelec David Drahonínský, rozhodně by si to zasloužila Agi Koupilová nebo Arny Petráček, moji kolegové z plavání.“

Je právě loňský vítěz Arnošt Petráček tvou inspirací?

„Arny mi byl inspirací odjakživa. Když jsem začínal, motivoval mě k tomu, ať makám a jedu dál, viděl ve mně potenciál. Já jsem mu za to moc vděčný.“

Loni jsi přivezl zlato z MS, co od tebe máme čekat dál?

„Vrchol je přede mnou právě letos, je to samozřejmě paralympiáda v Paříži. Tam kdyby padla placka, byl by to pro mě životní úspěch.“

Máš Paříž v hlavě už každý den?

„To asi ještě ne, přece jenom to je ještě pár měsíců. Nechci se za každou cenu upínat k medaili, já si to tam chci užít a když to cinkne, bude to obrovská odměna. Samozřejmě jako každý sportovec chci vždycky vyhrát, ale pro mě je úžasné jen to, že na paralympiádě budu, tenhle sen si žiju od té doby, co plavu.“

Příprava jde podle plánu?

„Zatím všechno probíhá skvěle, pětkrát týdně trénuju ve vodě, čtyřikrát týdně na suchu a dvakrát týdně ještě běhám. A momentálně se připravuju na mistrovství Evropy na Madeiře, to máme za dva týdny.“

A už se učíš francouzsky?

„Zkusil jsem to, ale moc dlouho mi to nevydrželo, je to strašně těžký jazyk. Ale poděkovat za případnou medaili francouzsky zvládnu (usmívá se).“

Text: Tadeáš Mahel
Foto: Jan Malý, Luděk Šipla

Reprezentační tým paraplavců se momentálně připravuje na nadcházející evropský šampionát, který bude probíhat ve Funchalu v Portugalsku v termínu od 21. do 27. dubna. Většina týmu odcestovala na Slovensko, David Kratochvíl se připravuje v Tachově.

Část týmu odjela na soustředění na Slovensko do sportovního resortu x-bionic® sphere do Šamorína, kde absolvuje dvoufázový trénink ve vodě, doplněný posilovnou a pohybovým tréninkem.

David Kratochvíl současně plní tréninkový plán svého trenéra Petra Thiela na domovském bazéně v Tachově se svými tappery.

Již tuto sobotu 13. dubna bude možné vidět celý reprezentační tým na druhém kole Českého poháru v paraplavání v Praze na Šutce na závodě Para Swim Cup Prague 2024. Závod bude zahájen v 11:00.

Kompletní propozice Para Swim Cup Prague 2024 ZDE.

Zdroj a foto: Alžběta Řehořková, Český svaz plaveckých sportů 

Sotva začalo jaro, čeští paralympionici už ale mají v hlavě konec léta. Od středy 28. srpna do neděle 9. září se totiž konají XVII. letní paralympijské hry v Paříži a česká výprava do Francie vyjede s odhodláním vylepšit výsledky z minulých her v Tokiu. Aktuálně má jistotu startu v Paříži 19 českých reprezentantů.

Před třemi lety přivezli Češi z covidem poznamenané paralympiády celkem osm medailí (dvě zlaté, tři stříbrné a tři bronzové). „Naší ambicí je tuhle bilanci minimálně vyrovnat a ideálně ještě vylepšit. Naši sportovci s vidinou Paříže tvrdě dřou, stejně jako zdraví sportovci se i oni musí podrobit přísným kvalifikacím a překonávají u toho řadu překážek. Přesto dělají vše pro to, aby ve světové konkurenci zazářili,” říká Zbyněk Sýkora, předseda Českého paralympijského výboru.

Jistotu startu na paralympiádě má 19 sportovců (například cyklisté i boccisté mají po dvou místech, ta zatím nejsou jmenovitě obsazená). Počet se ale bude brzy zvyšovat, v květnu a červnu se o Paříž poperou atleti, kanoisté či veslaři. „O finální nominaci bude jasno zhruba měsíc před zahájením her,” vysvětluje Jana Kulířová, sportovní manažerka ČPV.

A kdo patří mezi největší medailové naděje? „Velká očekávání máme od plavců, mezi favority bude patřit nevidomý David Kratochvíl, loňský mistr světa, počítat se musí i s Arnoštem Petráčkem. Silní budou lukostřelci, David Drahonínský obhajuje zlato, Šárka Pultar Musilová stříbro. Bronz by určitě rád vylepšil koulař Aleš Kisý, o medaili se popere stolní tenista Jiří Suchánek,” dodává Kulířová.

V Paříži bude ve 22 sportech a 549 medailových disciplínách soutěžit celkem 4400 parasportovců. Zahajovací ceremoniál proběhne na Champs-Élysées, závěrečný na stadionu Stade de France. Paralympijská vesnice bude totožná s tou olympijskou.

Jistí účastníci paralympiády:

Aleš Kisý, atletika
Vladimír Votřel, jezdectví
Tereza Brandtlová, lukostřelba
David Drahonínský, lukostřelba
Šárka Pultar Musilová, lukostřelba
Alexandra Borská, plavání
Vendula Dušková, plavání
Jonáš Kešnar, plavání
Agáta Koupilová, plavání
David Kratochvíl, plavání
Arnošt Petráček, plavání
Tadeáš Strašík, plavání
Jiří Suchánek, stolní tenis
Filip Nacházel, stolní tenis

Aktuální stav kvót ZDE (stav 4.4. 2024).

Text: Tadeáš Mahel

Od 20. do 24. března se ve Sportovním centru Nymburk konal už 8. ročník Světového poháru pod názvem BSC Prague Showdown Cup. Tento turnaj je za poslední dva roky největším mezinárodním turnajem na světě, a to na úrovni IBSA turnajů, které se započítávají do světového žebříčku. Vyšší hodnocení má už jen mistrovství Evropy, mistrovství světa a IBSA světové hry.

Letošní akce v Nymburku se zúčastnilo 53 mužů a 24 žen ze 13 zemí. Poprvé se na tomto turnaji představili sportovci z Bulharska a podruhé se domácím pořadatelům z BSC Praha podařilo přivést sportovce z Jižní Koreje.

Česko reprezentovali v kategorii mužů domácí hráči z BSC Praha Tomáš Mysliveček a Petr Bayer, z Tandemu Brno se zúčastnili Šimon Rejtar, Benjamin Levíček a Václav Krychtálek a ze Sigmy Olomouc pak David Hájek. V kategorii žen domácí BSC vyslalo do bojů Ivu Karáskovou a z Tandemu Brno měla ČR dvě největší naděje na nejlepší výsledek, Terezu Přikrylovou a Markétu Trnčákovou.

Poprvé v historii turnaje se podařilo probojovat z prvního kola úplně všem našim sportovcům. Ve druhém kole už někteří měli velmi těžké skupiny a v kategorii mužů se do poslední šestnáctky dostal David Hájek a Šimon Rejtar. V kategorii žen se konalo také velké překvapení, když do nejlepší dvanáctky postoupily všechny tři Češky. Nejlepší umístění nakonec pak vybojovala Tereza Přikrylová, která v zápase o 7. místo porazila Markétu Trnčákovou.

Mezi největší favority patřili sportovci z Polska, Finska a Itálie, což se nakonec podle konečného pořadí potvrdilo. V kategorii mužů vyhrál Krysztian Kisiel z Polska, který už v Nymburku slavil několik titulů a ve finále porazil svého reprezentačního kolegu Adriana Sloninku, který však celý turnaj bojoval s vysokými teplotami. V kategorii žen obhájila loňský titul Finka Hanna Vilmi, ale největším překvapením bylo 3. místo nadějné Belgičanky Mai-Li De Raeymacker.

Cenu Tomáše Krále za největší překvapení turnaje získal Luca Liberali z Itálie, který skončil na 10. místě a po několikaleté pauze zapříčiněné zraněním se vrátil zpět do top formy a mezi nejlepší sportovce.

Kompletní výsledky ZDE.

Zdroj a foto: Český svaz zrakově postižených sportovců

V průběhu února a března se český závodník v triatlonu Jan Tománek rozhodně nenudil. Jeho poctivá příprava v zahraničí položila solidní základ pro letošní závodní vrcholy na Ironman & 70.3 Ironman World Championships na Havaji a Novém Zélandu.

V plánování konceptu přípravy bylo rozhodnuto vsadit na teplo, a toto rozhodnutí se ukázalo jako správné. Po relativně brzkém nástupu letošní zimy měl Tománek trochu pochybnosti, ale následné oteplení a zrušení běžkařských závodů, včetně Jizerské 50, potvrdilo jeho volbu.

První dny únorového kempu přinesly tradiční zážitky spojené s najížděním prvních kilometrů na silnici. Přišlo však mírné ochlazení, provázené silným větrem a obrovskými vlnami, které Jan Tománek ještě na Mallorce nezažil. Ale s výjimkou jednoho deštivého dne mu studená fronta do jeho tréninku zásadně nezasáhla.

„Když fouká, tak nikdo nechce jezdit na rovině, a proto jsem si během jednoho pětihodinového tréninku, raději vyšvihl dva ikonické solitérní výjezdy na Randu a Sant Salvador ve vnitrozemí ostrova, než abych se pral s větrem na otevřených a rovinatých pasážích,“ popisuje Tománek.

Závěrečná fáze soustředění byla převážně o silové vytrvalosti v horách, ale bohužel ne vše dopadlo dokonale. Během nejtěžší části přípravy praskla Tománkovi během stoupání hydraulická hadice na brzdě, což si vynutilo okamžité ukončení tréninku.

Do druhého dne byla hadice vyměněna a na exponovaných místech zesílena a dvatého Valentýna oslavil nejdelším tréninkem. Úvodní kemp na Mallorce tak nemohl být hodnocen jinak než pozitivně.

„Výkonnostně jsem se cítil velmi dobře, najel jsem několik set poctivých kilometrů na silnici a s velkou radostí mohu konstatovat, že prototyp vlastní přední vidlice funguje skvěle a přechod na jednopřevodník je jednoznačně krokem kupředu,“ zhodnotil první únorovou část přípravy český triatlonista.  

Březnový tréninkový kemp na Mallorce je pro triatlonistu Jana Tománka tradiční součástí přípravy na nadcházející sezónu. Letos se mu opět dostalo převážně slunečného počasí, ačkoli občas s větrem, ale to tréninku nebránilo. Tréninkový režim obvykle zahrnoval 5hodinové vytrvalostní tréninky v poměru 3 dny tréninku a 1 den regenerace.

Celé soustředění proběhlo od 8. do 29. března a Tománek v tomto období strávil 15 dní tréninku a celkově 73 hodin na kole, kromě toho absolvoval několik hodin plavání a kompenzačních cvičení v rámci regenerace.

Po únorovém základu mohl Tománek od prvního dne začít s plným nasazením a najížděním vysokých objemů. Přestože 5hodinové tréninky vyžadují disciplínu a odhodlání, přinášejí také potřebný rytmus dne, kde je prostor jen na spánek, jídlo a trénink.

Soustředění procházelo standardním vývojem, kdy se Jan postupně přesouval do hor, aby rozvíjel silovou vytrvalost. Mallorské hory Serra de Tramuntana, které kdysi považoval za nedosažitelné, jsou nyní běžnou součástí jeho tréninků, kde denně nastoupá kolem 2000 výškových metrů.

Ke konci března má český triatlonista za sebou 3000 kilometrů, což je skvělý základ pro nadcházející sezónu s hlavními cíli na Hawaii a Novém Zélandu. Nyní plánuje přechod na triatlonový trénink kombinující plavání, cyklistiku a běh a brzy absolvuje svůj první závod na Chia Triathlon na Sardinii.

Zdroj a foto: Jan Tománek

24. března, Antalya, Turecko – Na mistrovství světa sportovců s Downovým syndromem (Trisome Games) v turecké Antalyi získala v atletickém trojboji zlato Michala Petříková z PSK Olymp Praha.

Teprve osmnáctiletá závodnice České federace sportovců s Downovým syndromem (ČeFeS Down z.s.) se o 1. místo dělí s třicetiletou Italkou Nicole Orlando, se kterou měly po skoku do dálky, běhu na 100 metrů a vrhu koulí stejný počet bodů – 2070. Víceboje se účastnilo jedenáct nejlepších sportovkyň z devíti zemí.

Petříková zároveň vybojovala bronzovou medaili ve skoku do dálky a ve finálovém běhu na 100 metrů doběhla čtvrtá. Další úspěch české atletiky představuje Veronika Nášelová z Atletiky Holešov, která byla devátá v hodu oštěpem a s 1576 body skončila v trojboji na šestém místě.

Zdroj a foto: Jan Čáp, TZ_ČeFeS Down z.s.